Mise v Mali pomalu končí, jaký měla pro Armádu České republiky přínos?

Zkušenosti z mezinárodního prostředí, opakované velení mnohonárodnímu týmu, pomoc při teroristickém útoku, ale i zvládnutí převratu v zemi. To vše obohatilo a posílilo vojáky Armády České republiky v Mali. Češi v misi EUTM, na rozdíl od mise v Afghánistánu nemají ani žádné oběti na životech a to je důležité. Nyní probíhá stahování sil jednotek Armády České republiky, kdy nejpozději dokonce roku armáda Mali zcela opustí. Připomeňme si jeden z nejzávažnějších dnů v Mali, 18. Června 2017 a teroristický útok na malijský hotelový komplex Le Campement Kangaba.

O účasti Armády České republiky v misi EUTM Mali rozhodla Česká republika hned na začátku této mise v roce 2013. Šlo tak o bezmála desetileté působení v zemi, kterou čekala řada těžkých ran, včetně působení mezinárodních, teroristických skupin. Mise EUTM byla nebojová, zaměřená na výcvik, vzdělávání a poradenství. V roce 2020 byl rozšířen mandát mise, navýšen počet personálu a rozpočet. Dva roky poté, nyní, na konci roku 2022 mise končí. Podívejme se na několik aspektů mise a připomeňme si zásah, díky kterému si naši vojáci vysloužili obdiv a úctu.

Boj o malijský hotelový komplex Le Campement Kangaba

Jedna z nejnáročnějších fází mise se uskutečnila v roce 2017 při velení tehdejšího majora Bedřicha Hýži. Připomeňme si, co se v tomto komplexu odehrálo tak, jak to popisuje přímo velitel Hýža.

„Prvotní informace byla taková, že jsou tam pouze příslušníci velitelství mise EU a že je tam nějaká střelba… Generál nám nařídil aktivovat QRT (Quick Reaction Team, tým rychlé reakce). Samozřejmě člověk, pokud už má nějaké mise za sebou, si to může vyložit více způsoby. Když jsme byli v Kosovu nebo Afghánistánu, tak se tomu říkalo happy shooting. Když byly narozeniny nebo svatba, tak si tam někdo vystřelil a tím to skončilo – to byla oslava,“ vzpomíná na červnové události roku 2017 a dále dodává:  Po deseti minutách bylo přijato hlášení z místa incidentu a v tu chvíli si lidé na velitelství uvědomili reálný rozsah a povahu útoku: „… že se tam opravdu střílí po lidech, že tam naběhla skupinka lidí, kteří střílí po hotelových hostech. Takže náš tým tam byl vyslán: měl devět lidí a dvě vozidla, Iveco a Kajman. Předtím, než vyjeli, tak jsem jim předal instrukce. Ukázal jsem jim, kde to zhruba je. Naštěstí jsme tam měli dobrou zpravodajskou skupinu, takže nám na geografickém systému vytiskli plánek hotelu a místa. 

Kluci nejeli naslepo, ale věděli, jak je hotel členěný, jaký terén je okolo. Po příjezdu měli za úkol v prvé řadě zjistit z venku, jaký je stav, co se děje a rekognoskovat prostor. Bylo nám oznámeno – na základě pozorování a hovorů s místními, z nichž někteří naštěstí uměli anglicky – že se tam vede střelba a jsou tam nějací zranění. Tak to bylo zahlášeno. Na základě toho velící belgický generál nařídil aktivovat další QRT, k němu se přidala i sanitka z Role 1 (rozsah zdravotnické péče je v takovém případě na úrovni praporního obvaziště), kterou měli na starost Bulhaři. Takže se k nám přidali do kolony a také k nám byl přičleněn i belgický QRT, který v té době byl na velitelství,“ dodává při svých vzpomínkách, které uveřejnil Vojenský historický ústav (zdroj: https://www.vhu.cz/reflexe-boje-ceskych-vojaku-o-malijsky-hotelovy-komplex-le-campement-kangaba-ocima-velitele-jednotky-majora-bedricha-hyzi/).

Výsledkem řádění džihádistických teroristů z islamistické militantní organizace AQIM (Al-Qaeda in the Islamic Maghreb) bylo několik lidských životů, včetně vojáků mise EUTM. Ale díky včasnému a rychlému zásahu vojáků pod vedením tehdejšího majora Hýži bylo zachráněno mnoho lidských životů.  Bez nich by se o ztrátách nemluvilo v jednotkách, ale nejméně v desítkách, ne li hůře, protože útočících teroristů bylo deset…

Státní převrat

Srpen roku 2020 znamenal pro vojáky Armády České republiky opět náročnou situaci. Úkol zvládnout působení v misi, ochránit základnu a to vše v okamžiku, kdy se v zemi uskutečnil puč. A pro připomenutí, velitelství mise v Bamaku se nacházelo nedaleko prezidentského paláce. Vypjatá situace, boje v ulisích, střelba, zatýkání vedení země, prezidenta, vysokých důstojníků. Chaos a i přes to vše zachování chladné hlavy, navázání kontaktů s prozatímní vládou a to bez výstřelů a ztrát. I tato situace české vojáky zocelila a přinesla jim zkušenosti, které si na žádném simulátoru, či výcviku do mise nevyzkouší. Vrhla je do reality, se kterou bylo třeba se poprat a dle toho, že dodnes v zemi působí, leč mise končí, tedy po více než dvou letech je patrné, že vojáci Armády České republiky jsou profíci, kteří zkušenosti již nejen získávají, ale mohou i bohatě předávat.

Wagnerovci v Mali značí konec mise

A proč Armáda České republiky Mali opouští a soustředí zřejmě své úsilí do Iráku, kde nyní působí několik vojáků? To objasnila ministryně obrany Jana Černochová: „Ten region je velmi neklidný. Na druhou stranu nemůžeme jako Evropa, jako západní svět tento region opouštět, ale víme, že v Mali nyní působí část ruské, soukromé armády, Wanerova armáda.“ S tím souvisí nemožnost dalšího výcviku tamní armády kvůli nesouhlasu malijské vlády s řadou tréninkových programů, což byl hlavní účel mise. „Opravdu si nemůžeme dovolit mít tam vojáky, kteří budou jenom sedět na základně. Snažíme se, aby zahraniční mise, kam posíláme naše vojáky, přinesly něco i nám jako České republice a vojákům ohledně výcviku,“ dodala Černochová. Tím se prakticky píše tečka za téměř desetiletým působením. Ona tečka ovšem není zborcená krví vojáků AČR, naopak, přinesla zkušenosti, které jsou k nezaplacení a prestiž, kterou armáda má.