Přáslavští záložníci si vyzkoušeli přežití v extrémních podmínkách na mezinárodním cvičení ve Finsku

Teploty až -20 stupňů, přesuny na lyžích hustým porostem i proboření pod led v plné polní. To vše si vyzkoušelo pět profesionálů a sedm vojáků aktivní zálohy ze 72. mechanizovaného praporu Přáslavice. Mezinárodní cvičení Arctic Blade se konalo minulý týden v centrálním Finsku a zaměřilo se na boj a přežití v arktických podmínkách.

Finové jsou na dlouhé a tuhé zimy zvyklí, vždyť mráz zde často panuje sto dní v roce. Podmínkám se přizpůsobila také armáda, která při pěších přesunech používá lyže i tam, kde by je našinec neobul. „Lyže využívají kdykoliv je to jen možné, rychlost a náročnost přesunu je totiž na nich znatelně lepší, a to i v hustě zalesněném terénu,“ říká velitel české skupiny nadporučík Jan Heřmánek, jinak velitel mechanizované roty AZ při 72. mechanizovaném praporu.

Během extrémního pětidenního výcviku si němečtí, švédští, švýcarští, dánští, estonští a čeští vojáci vyzkoušeli nejen dlouhé přesuny na lyžích v plné polní po souši i zamrzlých jezerech. Dozvěděli se také, jak překonat vysoké sněhové závěje s technikou. „U nás jsou zimy oproti Finsku velice mírné, ale metr sněhu napadne i u nás. Nejen ve Finsku, ale i u nás se během zimy mohou teploty běžně pohybovat mezi nulou až mínus dvaceti, což už dokáže zásadně měnit podmínky. Nejzrádnější jsou navíc hlavně teplotní výkyvy. A když člověk nemá to správné vybavení, brzy dobojuje. Totéž platí i u těžké techniky, velice snadno může uvíznout v metrovém sněhu i tank,“ upozorňuje Heřmánek.

Pod led v plné polní

Zamrzlá jezera i řeky Finové hojně využívají pro přesuny kolové i pásové techniky. Pohybovat se na ledu ale rozhodně není bez rizika. Cvičící si proto na vlastní kůži vyzkoušeli proboření pod led. Jen s tím rozdílem, že záchranu si museli zajistit sami.

„Každý měl na sobě zimní oblečení, batoh, nasazené lyže, v rukou hůlky a takto jsme měli skočit do vyřezané díry v ledu. Při teplotě vzduchu mínus patnáct to nebylo nic příjemného,“ popisuje Heřmánek. Po proboření do vody měli vojáci za úkol doplavat zpátky k otvoru, vyhodit výstroj zpět na led a pomocí hrotů lyžařských hůlek se vyškrábat nahoru a odplazit do bezpečí. „Pak jsme se měli rychle přesunout na místo, kde jsme se převlékli do suchého a v týmu rozdělali oheň,“ popisuje netradiční zážitek.

Podle Jana Heřmánka byl výcvik ve Finsku cenný nejen možností spolupracovat v mezinárodním prostředí. Účastníci se také dozvěděli zajímavé detaily k tematice boje v zimních podmínkách. „Víme, jak se bránit omrzlinám či jak je ošetřit, jak si vybudovat úkryt ve sněhu, rozdělat různé typy ohňů různými způsoby, ulovit rybu v zimě či jak vybrat místo pro přechod zamrzlého jezera. A neméně důležité bylo také to, že jsme se naučili, jaké účinky mají nízké teploty na zbraně a techniku,“ podotkl.

V průběhu kurzu byla představena obranná strategie Finska, která počítá nejen se spoluprací složek integrovaného záchranného systému, ale i soukromých firem. „Zajímavostí je například to, že jeden z největších zpracovatelů dřeva ve Finsku firma Versowood zaměstnává mnoho příslušníků finské obdoby aktivní zálohy a má státem určené výrobní kapacity, skladové zásoby a zaměstnance pro případ války. Obecně ve Finsku je celospolečensky potřeba podílet se na obraně země přirozená,“ zdůraznil Jan Heřmánek.

Teploty až -20 stupňů, přesuny na lyžích hustým porostem i proboření pod led v plné polní. To vše si vyzkoušelo pět profesionálů a sedm vojáků aktivní zálohy ze 72. mechanizovaného praporu Přáslavice. Mezinárodní cvičení Arctic Blade se konalo minulý týden v centrálním Finsku a zaměřilo se na boj a přežití v arktických podmínkách.

Finové jsou na dlouhé a tuhé zimy zvyklí, vždyť mráz zde často panuje sto dní v roce. Podmínkám se přizpůsobila také armáda, která při pěších přesunech používá lyže i tam, kde by je našinec neobul. „Lyže využívají kdykoliv je to jen možné, rychlost a náročnost přesunu je totiž na nich znatelně lepší, a to i v hustě zalesněném terénu,“ říká velitel české skupiny nadporučík Jan Heřmánek, jinak velitel mechanizované roty AZ při 72. mechanizovaném praporu.

Během extrémního pětidenního výcviku si němečtí, švédští, švýcarští, dánští, estonští a čeští vojáci vyzkoušeli nejen dlouhé přesuny na lyžích v plné polní po souši i zamrzlých jezerech. Dozvěděli se také, jak překonat vysoké sněhové závěje s technikou. „U nás jsou zimy oproti Finsku velice mírné, ale metr sněhu napadne i u nás. Nejen ve Finsku, ale i u nás se během zimy mohou teploty běžně pohybovat mezi nulou až mínus dvaceti, což už dokáže zásadně měnit podmínky. Nejzrádnější jsou navíc hlavně teplotní výkyvy. A když člověk nemá to správné vybavení, brzy dobojuje. Totéž platí i u těžké techniky, velice snadno může uvíznout v metrovém sněhu i tank,“ upozorňuje Heřmánek.

Pod led v plné polní

Zamrzlá jezera i řeky Finové hojně využívají pro přesuny kolové i pásové techniky. Pohybovat se na ledu ale rozhodně není bez rizika. Cvičící si proto na vlastní kůži vyzkoušeli proboření pod led. Jen s tím rozdílem, že záchranu si museli zajistit sami.

„Každý měl na sobě zimní oblečení, batoh, nasazené lyže, v rukou hůlky a takto jsme měli skočit do vyřezané díry v ledu. Při teplotě vzduchu mínus patnáct to nebylo nic příjemného,“ popisuje Heřmánek. Po proboření do vody měli vojáci za úkol doplavat zpátky k otvoru, vyhodit výstroj zpět na led a pomocí hrotů lyžařských hůlek se vyškrábat nahoru a odplazit do bezpečí. „Pak jsme se měli rychle přesunout na místo, kde jsme se převlékli do suchého a v týmu rozdělali oheň,“ popisuje netradiční zážitek.

Podle Jana Heřmánka byl výcvik ve Finsku cenný nejen možností spolupracovat v mezinárodním prostředí. Účastníci se také dozvěděli zajímavé detaily k tematice boje v zimních podmínkách. „Víme, jak se bránit omrzlinám či jak je ošetřit, jak si vybudovat úkryt ve sněhu, rozdělat různé typy ohňů různými způsoby, ulovit rybu v zimě či jak vybrat místo pro přechod zamrzlého jezera. A neméně důležité bylo také to, že jsme se naučili, jaké účinky mají nízké teploty na zbraně a techniku,“ podotkl.

V průběhu kurzu byla představena obranná strategie Finska, která počítá nejen se spoluprací složek integrovaného záchranného systému, ale i soukromých firem. „Zajímavostí je například to, že jeden z největších zpracovatelů dřeva ve Finsku firma Versowood zaměstnává mnoho příslušníků finské obdoby aktivní zálohy a má státem určené výrobní kapacity, skladové zásoby a zaměstnance pro případ války. Obecně ve Finsku je celospolečensky potřeba podílet se na obraně země přirozená,“ zdůraznil Jan Heřmánek.