Mezinárodní konference protivzdušné obrany přinesla překvapivé informace

Zachytí radar dron o velikosti orla na vzdálenost několika kilometrů? A jaký je dopad současného konfliktu na výcvik a přípravu protiletadlovců? Tyto otázky ale i aktuální témata sil protivzdušné obrany probírali nejen vojenští odborníci z AČR, struktur NATO i ostatních armád NATO, ale i civilní specialisté z tuzemských a významných zahraničních firem a to v rámci dvoudenní 23. konference protivzdušné obrany, která se konala na konci dubna v Brně. Ta sdružuje komunitu pozemní protivzdušné obrany (PVO) napříč celým NATO a partnerskými zeměmi.

Platforma pro diskuzi napříč vojenským prostředím a průmyslem

Konference pod taktovkou Univerzity obrany (Katedra protivzdušné obrany) má dlouholetou tradici. V roce 2000 ještě pod Vojenskou akademií (dnes Univerzita obrany) chtěla poskytnout platformu setkávání a diskutování napříč vojenským prostředím a průmyslem. Původním záměrem konference bylo poskytnout vojsku náhled na nové technologie českého obranného průmyslu a obráceně – poskytnout i českému obrannému průmyslu vodítko, co armáda potřebuje a kam směřuje. „Akademická půda byla a stále je ideálním prostředím, kde každý může říct svůj názor bez obalu a nemusí se dívat na hodnost ani pozici.

Jde o myšlenku, nápad, stimul. Zkrátka cokoliv, co nás pohne vpřed,“ konstatoval plukovník Generálního štábu Jan Farlík. Prvních deset let se konference rozvíjela a získávala na renomé i zájmu subjektů z řad obranného průmyslu. Pak dospěla do bodu, kdy už české vody nestačily poptávce, a tak se v roce 2016 z konference národní stala konferencí mezinárodní.

Tato událost každý rok sdružuje a poskytuje diskusní fórum více jak 30 subjektům domácího i světového obranného průmyslu a samozřejmě sdružuje i vojenské zástupce protivzdušné obrany NATO a PfP (The Partnership for Peace) – nejčastěji pod záštitou Velitelství vzdušných sil a za přispění 25. protiletadlového raketového pluku.

Při jubilejním 20. ročníku se tak například účastnili všichni zástupci Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR , kteří mají část svých výrobních kapacit (případně celou) zaměřenou na protivzdušnou obranu. Ze světových zástupců nechyběli ti největší hráči na trhu, jako jsou firmy Lockheed Martin, Raytheon, MBDA, Diehl, Rafael, Elta, Wiebel, SAAB, a další. Z řad uniformovaných zástupců to pak byli příslušníci protivzdušné obrany USA, Německa, Francie, Velké Británie, V4, pobaltských republik, Itálie, a řady dalších zemí.

Spolupráce UNOB a vzdušných sil

Katedra spolupracuje s piloty, radiotechnickým vojskem a ostatními. Logicky největší symbióza je mezi katedrou a 25. protiletadlovým raketovým plukem, která je dlouhodobě na vysoké úrovni a díky obětavosti jejího vedení se léta na konferenci samotné mohly objevovat příspěvky zaměřené na praktické zkušenosti z národního i mezinárodního výcviku a ostrých střeleb.

Díky této nadstandardní spolupráci se prolínají i jiné aktivity katedry a vojskem pozemní protivzdušné obrany, jako je např. využití certifikovaných hodnotitelů NATO pro vzdušné síly (Tactical evaluation – TACEVAL) z katedry pro výcvik a hodnocení 25. protiletadlového raketového pluku, nebo zvaním studentů a pedagogů na jeho výcvik, a to včetně ostrých střeleb.

Díky tomu se studentům specializace protivzdušné obrany dostává toho nejlepšího, co mohou za studia zažít, což ve finále poskytuje i přidanou hodnotu v jejich přípravě na službu. „Vážím si této spolupráce. Je to důležitá investice do lidského potenciálu, který se nám následně zrcadlí u studentů po nástupu k útvaru. Znají prostředí, požadavky i své budoucí velitele,“ konstatoval velitel 25. protiletadlového raketového pluku plukovník Generálního štábu Luděk Teger.

Témata všeobecně reagují na nové hrozby například ve formě malorozměrových bezpilotních prostředků, hypersonických zbraní včetně balistických střel. Samozřejmě také slouží k představení toho nejnovějšího, co lze ve světě v oblasti pozemní protivzdušné obrany získat nebo s čím se lze na bojištích setkat. V rámci posledních ročníků konference se tak účastníci mohli např. setkat s moderními laserovými zbraněmi využitelnými pro boj s prostředky vzdušného napadení protivníka.

Je to efektivní platforma pro navazování důležitých kontaktů, které jsou mnohdy základem pro budoucí spolupráci na poli obranných technologií. Zahraniční firmy zde hledají a nacházejí partnery pro společné akviziční procesy, které vyžadují zapojení domácího obranného průmyslu. Vojáci zde navazují důležité kontakty se zástupci útvarů a složek aliančních států, které pak využívají při plánování a organizaci mezinárodních cvičení. Konference protivzdušné obrany se tak před necelými 10 lety stala jednou z platforem pro navázání a utvrzení spolupráce při organizaci série úspěšných cvičení pozemní protivzdušné obrany s názvem „TOBRUK LEGACY“.

Toto cvičení po letech převzalo pod svá křídla samotné velitelství vzdušných sil aliance v německém Ramsteinu a nyní se toto cvičení již jmenuje RAMSTEIN LEGACY. Nicméně patrony a do značné míry i rodiči tohoto cvičení byli příslušníci velitelství vzdušných sil české a slovenské strany – t.č. major Jaroslav Sekanina a major Petr Fajčík, kteří velkou část koncepce cvičení vymysleli na univerzitní půdě.

Budoucnost

V současné době se mimo jiné i v souvislosti se současnou krizí na Ukrajině, kde protivzdušná obrana hraje významnou roli, objevila po celém světě řada konferencí stejného typu. Loni byl zahájen první ročník konference na Centru excelence integrované protivzdušné obrany NATO (Nato Integrated Air & Missile Defence Centre Of Excellence) na řecké Krétě. Letos v květnu začíná první ročník konference v Polsku (zde i s organizačním zapojením a podporou české katedry). Dále probíhá i celá řada workshopů a specializovaných konferencí s tématy blízkými protivzdušné obraně. Mezinárodní konference PVO, která se již 23. ročník konala v Brně má však svoji tradici, a i přes určité nejisté období během pandemie Covid, nabrala znovu dech a poskytuje neocenitelné informace a kontakty pro komunitu pozemní protivzdušné obrany doma i v zahraničí.

„V současné době zvažujeme možnost nové podoby konference, která by mohla nabídnout například reálné ukázky průmyslu na přání vojska, více místa pro návštěvníky či širší zapojení Vzdušných sil do této platformy. Konference má své místo a značku kvality nejen doma, ale i v zahraničí včetně. Spojuje komunitu PVO napříč NATO. Jsem za to rád, uzavírá zástupce velitele Vzdušných sil plukovník Generálního štábu David Klement.