Čeští vojáci cvičí Ukrajince i v Polsku, využívají vlastní tlumočníky
Už více než čtyři stovky ukrajinských vojáků vycvičili v Polsku od začátku roku čeští zdravotníci, odstřelovači, ženisté a chemici. Armáda ČR do mise EU na podporu Ukrajiny (EUMAM UA) vyslala celkem čtyři týmy, každý zhruba o deseti vojácích. „Denně se setkáváme s obrovským odhodláním bránit vlastní zemi, s pokorou a vděkem za naši pomoc,“ říká velitel 1. úkolového uskupení Armády ČR kapitán Pavel Kinc.
České mobilní týmy vyjíždějí do Polska za výcvikem přibližně na měsíc, poté se vrací zpět do ČR k obnově sil, ošetření techniky a materiálu a k běžným úkolům na svých útvarech. Následně opět odjíždí cvičit další skupiny ukrajinských vojáků. Mise je tak oproti běžné praxi neobvyklá daleko častějšími rotacemi.
„Času na oddech není zpravidla moc a další bloky výcviku začínají v krajních případech i jen s několikadenním odstupem. Dle možností a vývoje výcviku celé asistenční mise jsou týmy schopné působit buď samostatně, nebo jako celé uskupení dohromady,“ vysvětluje kapitán Pavel Kinc.
Složení ukrajinských jednotek, které do Polska míří k intenzivnímu měsíčnímu výcviku, je různorodé. Jsou zde úplní nováčci, ale také ostřílení bojovníci, kteří s branci sdílejí zkušenosti.
Výcvik je intenzivní, ukrajinské skupiny se střídají po měsíci
Cvičí se šest dní v týdnu, od pondělí do soboty, vždy od ranních hodin až do večera. Neděle je věnovaná obnově bojeschopnosti a plánování témat na další týden v závislosti na zvládnuté problematice a požadavcích ukrajinského velení.
„Je nutné si uvědomit, že ukrajinští vojáci mají vyčleněn jen jeden měsíc, a pak se vrací zpátky na okupované území,“ vysvětlil důvod zhuštěného programu kapitán Kinc. Jejich zájem a snaha je podle něj příkladná: „Denně se setkáváme s jejich obrovským odhodláním bránit celistvost a suverenitu vlastní země a také s pokorou a oceněním naší pomoci,“ dodává.
Zabezpečují výcvik i tlumočníky
Jádro 1. úkolového uskupení tvoří příslušníci 43. výsadkového pluku z Chrudimi, kteří velí, zajišťují logistickou podporu a vyčleňují výcvikové týmy zdravotníků a odstřelovačů. Jednotku doplňují specialisté na ochranu proti zbraním hromadného ničení z 31. pluku radiační, chemické a biologické ochrany v Liberci a ženisté z 15. ženijního pluku v Bechyni.
Jednotlivci do týmů přispívají také další složky napříč armádou. Velmi důležitou součástí jsou tlumočníci, bez kterých by podle kapitána Pavla Kince výcvik nebyl možný.
Zajímavostí je, že jde o příslušníky Armády ČR. Většinou tento jazyk ovládají díky ukrajinským kořenům, není to ale pravidlem. „Od útlého věku jsem začal vnímat jazyk od rodinných známých a později jsem se zdokonalil ve škole, ale největšího pokroku jsem docílil samotnou praxí při výcviku,“ popisuje četař D. V.
Každý tým vyjíždí s několika tlumočníky, kteří kvůli odbornosti překládaných pojmů vyjíždějí opakovaně s týmy se stejnou specializací. „Většinu slov, která zde používám, jsem se naučil právě praxí a přípravou z prezentací na následující den. Proto také jednotlivé odbornosti nestřídáme, ale zůstáváme stále u jedné,“ popsal specifika překládání jeden z tlumočníků zdravotnického týmu poručík J. H.
Spolupráce nás posouvá
Týmy v Polsku spolupracují především s vojáky z Polska, Finska, Francie a Kanady. Vzhledem k situaci na Ukrajině se do výcviku zapojuje čím dál více států, a dá se říci, že každý výcvikový turnus je něčím jiný. „Plány se mění dle aktuálních požadavků ukrajinské strany a rozdělení působností mezi partnerskými státy asistenční mise,“ přiblížil kapitán Pavel Kinc s tím, že práce českých vojáků je hodnocena velmi pozitivně spojenci i Ukrajinci.
„Tato výcviková mise je pro českou armádu velkou příležitostí k získávání a předávání zkušeností mezi jednotlivými účastníky. Napomáhají nám aktualizovat vlastní operační postupy v reálném ozbrojeném konfliktu, a to především na základě poznatků od příslušníků Ozbrojených sil Ukrajiny,“ vyzdvihuje.
Přínos vnímá i velitel Velitelství pro operace AČR brigádní generál Václav Vlček: „Tímto úkolem si česká armáda opětovně ověřuje schopnost poskytování výcvikových a poradních týmů ve prospěch misí EU.“
- 1. Na základě rozhodnutí Rady Evropské unie v říjnu 2022 došlo ke zřízení asistenční mise Evropské unie na podporu Ukrajiny EUMAM UA (European Union Military Assistance Mission). Cílem této asistenční mise je pomoci ukrajinským ozbrojeným silám formou výcviku, aby mohly samostatně a efektivně bránit svou suverenitu a území státu, který Rusko ohrožuje svou agresí.
- 2. Usnesením Vlády ČR č. 946 ze dne 16. listopadu 2022, usnesením Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR č. 439 ze dne 29. listopadu 2022 a usnesením Senátu Parlamentu ČR č. 48 ze dne 1. prosince 2022 bylo rozhodnuto o vyslání českých vojáků do této asistenční mise v celkovém počtu do 55 osob. Tento mandát je platný do konce roku 2024.