Polsko spolu s Německem a Švédskem přebírají velení v Baltském moři

V Rostocku začali sloužit polští námořníci. Společně se švédskými a německými námořníky z DEU MARFOR budou následující 4 roky velet spojeneckým cvičením a námořním operacím v Baltském moři.

Během této doby bude v Polsku zřízen POLMARFOR a podle plánu převezme na konci roku 2028 spojenecké velení.Rotační velení Polska, Německa a Švédska v Baltském moři oznámil místopředseda vlády a ministr národní obrany Władysław Kosiniak-Kamysz po jednání ministrů obrany zemí NATO, které se uskutečnilo v červnu v Bruselu.Velitelství Task Force Baltic (CTF Baltic), přebírající velení sil NATO v Baltském moři, bylo vytvořeno na základě operačního velení německého námořnictva DEU MARFOR v Rostocku, po doplnění národních prvků z Polska a Švédska.

Polsko do něj vyslalo jak námořníky z Námořního operačního střediska – Velitelství námořní složky v Gdyni, které je podřízeno operačnímu velitelství ozbrojených sil, tak i z jednotek generálního velitelství ozbrojených sil. Funkci zástupce velitele CTF Baltic na další dva roky zaujme kontradmirál Piotr Nieć, současný expert Marshallova centra. Později, na další dva roky, převezme polský důstojník povinnosti náčelníka štábu CTF Baltic. V roce 2028 převezme pozici velitele Polsko a na základě budoucího POLMARFORu vznikne CTF Baltic.

V Baltském moři je každý den od 2 000 do více než 3 000 jednotek. Existuje mezinárodní obchod, transfer surovin a osobní doprava. V polských přístavech se ročně přeloží téměř 150 milionů tun nákladu, včetně strategických surovin, jako je ropa a zkapalněný plyn. Příjmy z daní, cel a spotřebních daní souvisejících s překládkou zboží a využíváním polských přístavů tvoří až 10 % celkového státního rozpočtu To jsou příklady neustále rostoucího významu námořní dopravy.

Z polského pohledu je Baltské moře spolu s tam umístěnou infrastrukturou také klíčem k zajištění surovinové bezpečnosti. Po mořském dně vedou silové kabely, plynovod Baltic Pipe, který dodává plyn z Norska, dále je zde plynový přístav ve Świnoujście, ropný přístav v Gdaňsku a vrtné plošiny.S přihlédnutím k těmto faktorům jsou z velké části plánovány scénáře cvičení polského námořnictva nebo NATO, které se zaměřují na operace související s ochranou a obranou námořních komunikačních cest, udržení kontroly na moři a zabránění námořní blokádě Baltského moře, která by znamená odříznutí od zdrojů zásobování a spojenecké podpory.

Mnoho cvičení proto zahrnuje činnosti lodí a letectví na ochranu námořní dopravy a bezpečnosti plavby. Jde především o bránění útokům z vody, vzduchu a ponorek. Manévry zahrnují také protiteroristické a protipirátské aktivity, stejně jako stabilizační, mírové a humanitární operace. Cvičení tohoto druhu jsou rovněž klíčová pro vytvoření atmosféry bezpečnosti na moři, která je nezbytná pro nerušený rozvoj námořní dopravy a obchodu.