Válka na Ukrajině ukazuje nutné změny v oblasti evropské bezpečnosti, řekl ministr obrany Polska
„Náš přístup se řídí zásadou pokračovat v činnostech, které jsou prospěšné, a napravovat ty, které jsou škodlivé. Jak poznamenal generál Kukuła, lekce z války na Ukrajině se realizují. Bylo by chybné předpokládat, že se přijímá jednorázové řešení – spíše je vyžadována flexibilita. Schopnost přizpůsobit se má prvořadý význam, aby bylo zajištěno, že armáda bude schopna účinně reagovat na měnící se okolnosti. (…) Po dvou letech a za chvíli, po třech letech zkušeností z války na Ukrajině, musí dojít k analýze a redefinici akcí, které provádíme – uvedl na konferenci místopředseda vlády W. Kosiniak-Kamysz „ Poučení z války na Ukrajině – vybavení a struktura polské armády a civilní obrany“.
Místopředseda vlády a ministr národní obrany Władysław Kosiniak-Kamysz zúčastnil debaty o budoucnosti polských ozbrojených sil v kontextu poučení z konfliktu na Ukrajině.
– Je zřejmé, že ve všech případech se bude odkazovat na bezpilotní letadla. (…) Je zřejmé, že taková zařízení jsou potřebná nejen pro pozorovací a průzkumné činnosti, ale také pro boj. jak na to? Měl by současný přístup zahrnovat okamžité pořízení obrovského množství dronů, které by pak byly uloženy pro budoucí použití, nebo by měla být přijata jiná strategie? Podobně, jak by měla být do vojenských operací integrována bojová medicína, umělá inteligence a další vznikající technologie? Jaký druh armádní struktury by měl být vytvořen pro efektivní využití těchto zdrojů? A jak může být armáda připravena na nábor nového personálu, mobilizaci a bezprostřední hrozbu konfliktu? Sociální odolnost, civilní obrana a civilní ochrana jsou dalšími prvky, které vyžadují analýzu
– uvedl na konferenci šéf obrany.
Ministr národní obrany dále zdůraznil význam Společného analytického výcvikového a vzdělávacího centra NATO-Ukrajina (JATEC) v Bydhošti.
– Vytvoření nové struktury NATO, Společného analytického výcvikového a vzdělávacího centra NATO-Ukrajina v Bydhošti, představuje klíčový aspekt naší mezinárodní angažovanosti. Tato entita představuje jediný hmatatelný projev spolupráce mezi NATO a Ukrajinou, kromě jednání ministrů, premiérů a prezidentů. Činnost střediska by měla být zahájena v Bydhošti. V důsledku toho získáváme poznatky nejen pro Ukrajinu, ale také pro naše spojence, pokud jde o ponaučení, která lze vyvodit z války na Ukrajině.
– poznamenal místopředseda vlády Kosiniak-Kamysz.
Konference „Poučení z války na Ukrajině: vybavení a struktura polské armády a civilní obrany“ se zabývala nezbytnými úpravami struktury polských ozbrojených sil, jakož i civilní obrany a jejích odpovědností.
– Cílem účasti na takových akcích, které se pravidelně konají na různých místech v Polsku, je podporovat sociální odolnost. Bezpečnost polského státu závisí na třech faktorech: na síle jeho armády, na síle jeho spojenectví a na odolnosti jeho společnosti. V případě, že některý z těchto prvků je nedostatečný nebo nedostatečný, nebo je-li některý z nich příliš slabý, bude to představovat hrozbu pro bezpečnost polského státu. (…) Základem pro vytvoření bezpečnosti je alokace zdrojů do oblasti obrany. Aby byly výdaje na vysoké úrovni, musí existovat společenský konsensus. V současné době existuje takový konsenzus v Polsku. Na nejvyšší úrovni je pravděpodobné, že tomu tak je u všech národních států. Vzhledem k převládajícímu pocitu ohrožení, geografické poloze, poučení z války na Ukrajině a naší historické zkušenosti společně informují o touze zvýšit výdaje na zbrojení.(…) Je evidentní, že značná část populace, dosahující téměř 80 %, považuje obranu za prioritní oblast investic (…). Zvýšené výdaje na zbrojení v Evropě mají zajistit pokračující a potenciálně zvýšený americký závazek. To však vyžaduje hmatatelné důkazy o takovém závazku. Existují země, které v současnosti nevyčleňují 2 % svého HDP na obranu a nemají v úmyslu této úrovně dosáhnout. V důsledku toho má Polsko legitimní nárok na to, že je největším výdajem na obranu, s plány na příští rok 4,7 %. Letošní výdaje budou rekordní
– poznamenal šéf polské obrany při jednání s veliteli.
Ministr obrany dále zdůraznil význam zdravotnických jednotek na současném bojišti, což znamenalo začátek následné diskuse o perspektivním vývoji vojenské medicíny.
– Přítomnost lékařských jednotek má prvořadý význam nejen pro poskytování lékařské pomoci, ale také pro ochranu nejcennějšího aktiva a největší investice do moderního válčení: dobře vycvičeného a dobře vybaveného vojáka.
– zdůraznil šéf ministerstva obrany.
Mezi účastníky diskuse nechyběl generál Wiesław Kukuła, náčelník generálního štábu polských ozbrojených sil; generálporučík Marek Sokołowski, generální velitel polských ozbrojených sil; generálmajor Maciej Klisz, operační velitel ozbrojených sil; a Jacek Siewiera, ředitel Národního bezpečnostního úřadu.