Služba v armádě se zlepší, slibuje ministerstvo a nabízí další benefity

Ministerstvo obrany od doby nástupu ministryně Jany Černochové intenzivně pracuje na zlepšení podmínek vojáků. Na základě průzkumu, který si nechal resort při nástupu současného vedení zpracovat, byla realizována řada opatření ke zlepšení stavu v armádě. Současně dochází ke komplexní novele zákona o vojácích z povolání, která pomůže řešit personální situaci. Resort chce také realizovat pravidelná šetření spokojenosti a ve spolupráci s Univerzitou obrany stanovit jasná pravidla pro výstupní pohovory tak, aby bylo možné co nejpřesněji posuzovat důvody, které vedou vojáky k odchodům ze služby.

Zvyšování počtu vojáků a udržení stávajících patří mezi priority současného vedení Ministerstva obrany. Zatímco v roce 2020 tehdejší ministr Lubomír Metnar rozhodl kvůli snížení růstu rozpočtu na obranu o zpomalení náboru v letech 2020 a 2021 oproti plánu na polovinu, ministryně Jana Černochová ihned po příchodu na Ministerstvo obrany náborový cíl opět zvýšila a vyčlenila potřebné finanční prostředky.

Ministerstvo obrany se od roku 2022 zasadilo o zlepšení pracovních podmínek vojáků. Kvůli inflaci a zejména růstu cen dopravy došlo od července roku 2022 u vojáků z povolání ke zvýšení náhrad jízdních výdajů o 11 procent. Ke zlepšení podmínek vojáků přispělo také snížení plateb za ubytování. Zatímco do 31.12.2022 vojáci platili plnou výši nákladů na služební ubytování, od 1.1.2023 jim byla snížena úhrada na polovinu (pokud vojáci platili v průměru cca 7.600, – Kč za ubytování měsíčně, od 1.1.2023 platili cca 3.800, – Kč). Od října 2023 došlo k navýšení některých druhů služebního volna, umožnění pružného rozvržení doby služby a výkonu služby z jiného místa, než je pravidelné působiště. Současně došlo k výraznému navýšení náhrad poskytovaných vojákovi a případně jeho rodině při vzniku služebního úrazu. V říjnu roku 2024 bylo přistoupeno k úpravě zdravotní vyhlášky, jejímž hlavním cílem bylo upravit poměrně přísné nároky a podmínky pro službu v armádě, odstranit zbytečný formalismus a otevřít tak vstup do armády dalším uchazečům. Za rok 2024 také došlo k navýšení ubytovacích kapacit o bezmála 600 lůžek a u dalších 600 lůžek došlo k jejich rekonstrukci a zvýšení ubytovacího standardu. U dalších více jak 400 lůžek pak byla jejich výstavba či rekonstrukce zahájena. Resort obrany také pokračuje ve zřizování nových dětských skupin, kterých je již deset v osmi posádkách.

Při nasazení vojáků na pomoc při živelních pohromách se navíc vždy podařilo uvolnit finanční prostředky na mimořádné odměny vojákům, kteří se záchranných a následných prací zúčastnili. Od ledna 2025 došlo také k navýšení platů u vojáků z povolání, které jednotně vzrostly o 1500 korun měsíčně. Zásadním krokem, který pomůže řešit personální situaci v armádě, je novela zákona o vojácích z povolání, která nyní čeká na podpis prezidenta. Od letošního července se díky ní zjednoduší nábor a odpadnou některé nadbytečné byrokratické postupy. Zlepší se nejen podmínky současným vojákům, ale také konkurenceschopnost armády například navýšením náborového příspěvku a bude zavedena možnost služebního poměru na dobu kratší než dva roky.

V současnosti probíhá finalizace prováděcích právních i vnitřních předpisů, které jednoznačně stanoví výši a podmínky pro nárok na jednotlivé příplatky. „Naši vojáci si zaslouží co nejlepší podmínky pro svou práci, proto mě těší, že se nám podařilo prosadit řadu zásadních a konkrétních kroků, které ke zlepšení zcela jistě povedou. Je v zájmu nás všech, abychom nejen získali do armády nové posily, ale abychom současně udrželi zkušené a motivované vojáky, které již nyní v našich řadách slouží,“ vysvětluje ministryně obrany Jana Černochová. Ministerstvo obrany se snaží kroky vedoucí ke zlepšení podmínek v armádě činit i na základě zpětné vazby přímo z terénu.

Při posledním průzkumu, který se zaměřoval na odchodovost vojáků (sběr dat proběhl v září 2022) bylo zjištěno, že nejvíce respondentů považovalo za nejdůležitější důvod pro opuštění armády náklady na dojíždění (42 %). Naopak například platy poddůstojníků označilo za nejdůležitější důvod pro opuštění armády 19 % respondentů. Špatná bezpečnostní situace ve světě byla nejdůležitějším důvodem pro odchod u 5 % z dotázaných. „Když někdo nastoupil do armády v době míru a v mezičase založil rodinu, narodilo se mu dítě, obecně se něco zásadního odehrálo v rámci jeho osobního života, mohlo to zároveň změnit jeho optiku, kterou současný svět vnímá a přehodnotí své priority. Což je legitimní a realita, kterou musíme respektovat a vnímat. Dlouhodobě apeluji na velení armády, aby důsledně s vojáky, kteří odchází, lidé z jednotek komunikovali. Proto se i této oblasti musíme intenzivně věnovat a zlepšovat dosavadní procesy,“ říká ministryně Černochová. „Pokud bychom hodnotili pouze finanční stránku a dělali průzkumy spokojenosti s příjmem, jsem přesvědčena, že v jakémkoli zaměstnání bychom zjistili, že s ním lidé nejsou spokojeni. To však neznamená, že bychom měli na navyšování platů rezignovat“, dodává ministryně.

Za účelem získání průběžné zpětné vazby přímo od vojáků bude také nově probíhat pravidelné šetření spokojenosti, které bude reflektovat průběh ve službě tak, aby bylo možné eliminovat případné negativní jevy, které vedou příslušníky armády k předčasným odchodům či ke snižování jejich motivace. Současně dojde ve spolupráci s Univerzitou obrany ke stanovení jasných pravidel pro vedení výstupních pohovorů tak, aby bylo možné jednotně reportovat získané informace pro potřeby interních analýz. Jedná se o další opatření, která pomohou řešit personální situaci v armádě, ale také současně identifikovat případné nedostatky či prostory ke zlepšení, a to přímo na základě zpětné vazby z jednotlivých útvarů.