Demokracii a svobodu musíme žít, říká náměstek obrany Šulc

Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva dnes za resort obrany a armádu uctili první náměstek ministryně obrany František Šulc a první zástupce náčelníka Generálního štábu AČR generálporučík Miroslav Hlaváč. 17. listopad 1939 i ten o 50 let později spojuje odvaha lidí postavit se totalitě.

Politici, představitelé vysokých škol a církví se sešli v pátek 17. listopadu ráno u Hlávkovy koleje. Zakladatel a mecenáš Josef Hlávka ji nechal zbudovat zejména pro nemajetné studenty s výbornými studijními výsledky. Symbolem koleje je student Jan Opletal, který zde pobýval do 11. listopadu 1939. Tehdy podlehl smrtelnému zranění při protinacistické demonstraci během německé okupace. 

Podle Františka Šulce 17. listopad není pouze o připomínce zrůdnosti nacistických a komunistických diktatur a ideologií: „Už 34 let žijeme ve svobodě a demokracii a je nutné nezapomínat na tu tenkou hranici mezi svobodou a nesvobodou. Nestačí si demokracie a svobody pouze vážit a mluvit o nich, je nutné je žít a starat se o ně,“ prohlásil první náměstek ministryně obrany. 

O den dříve, 16. listopadu, se vzpomínalo v ruzyňských kasárnách. Sem před 84 lety sváželi nacisté pražské studenty, které pochytali a pozatýkali při razii v noci z 16. na 17. listopad 1939. Devět studentů bylo bez soudu zastřeleno, ostatní byli eskortováni do koncentračních táborů. Celkem jich bylo na 1200.

Teror vůči českému národu ale pokračoval a po likvidaci mladé inteligence byl na řadě důstojnický sbor předválečné armády. Během 1. stanného práva zde bylo popraveno 247 osob, včetně 17 generálů a vysokých důstojníků z odbojové organizace Obrana národa. Tato vojenská organizace vznikla již krátce po okupaci v březnu 1939, velitelský sbor tvořili bývalí důstojníci, mužstvo se rekrutovalo zejména z tělovýchovných jednot Orel a Sokol.

K prvním popraveným patřili první generálové čs. armády – Josef Bílý a Hugo Vojta. Po nich následovali generálové František Horáček, Mikuláš Doležal, Oleg Svátek či Václav Šára. Mezi popravenými vysokými důstojníky byl rovněž podplukovník Ladislav Preininger či jeden z proslulé trojice Tří králů českého odboje plukovník Josef Balabán.

Jízdárna ruzyňských kasáren patří k nejautentičtějším místům naší novodobé historie. Podařilo se zde uchovat v původní podobě stěny, v nichž jsou dodnes patrné stopy po kulkách německých popravčích čet. Pietní místo, o něž se stará Vojenský historický ústav Praha, doplňují jména všech popravených.