Summit NATO s účastí ministryně Černochové

Ministryně obrany Jana Černochová se v delegaci prezidenta republiky zúčastnila summitu NATO ve Washingtonu. Ten připomněl 75 let od vzniku NATO, ale především se zabýval řešením urgentních problémů euroatlantické bezpečnosti.

Nejvyšší představitelé všech 32 spojeneckých zemí přijali řadu konkrétních rozhodnutí ve třech hlavních oblastech:

Za prvé, Aliance dokončuje největší posílení svého systému kolektivní obrany za posledních třicet let. Spojenci nyní mají pro obranu svého území k dispozici půl milionu vojáků ve vysokém stupni připravenosti (Česká republika se na tomto počtu podílí zhruba 10.000 vojáky). Pokračuje realizace nových aliančních obranných plánů, které přesně určují, jaké úkoly a na jakém místě mají plnit které spojenecké jednotky v případě krize nebo napadení. Spojenci rovněž intenzivně pracují na logistických a organizačních předpokladech úspěšné kolektivní obrany. Jde zejména o tzv. Podporu hostitelskou zemí (Host Nation Support, HNS). To představuje významný úkol zejména pro Českou republiku vzhledem k její geografické poloze.

To vše vyžaduje značné finanční zdroje. Většina spojeneckých zemí si to dobře uvědomuje, o čemž svědčí fakt, že 23 z celkem 32 členů letos vynaloží na obranu více než 2 % svého hrubého domácího produktu. Patří mezi ně i Česká republika, která díky novému zákonu o financování obrany letos rovněž plánuje dosáhnout dvouprocentní úrovně obranných výdajů. Řada zemí (zejména z východního křídla NATO) ale na obranu vynakládá ještě mnohem více zdrojů, příkladem je Polsko s více než 4 % HDP.

„Teprve naše vláda našla politickou odvahu skutečně investovat do obrany. Jsem za to opravdu vděčná. Zároveň je ale pravdou, že 2 % HDP nám pouze umožní napravit ty nejhorší nedostatky, které způsobilo systematické zanedbání investic do obrany v posledních několika desetiletích,“ upozorňuje ministryně Černochová.

Za druhé, členské země NATO potvrdily, že budou společně dál podporovat Ukrajinu v její obraně proti ruské agresi. Aliance se bude více než dosud podílet na plánování a koordinaci vojenské podpory Ukrajiny a logistickém zajištění této podpory. Spojenci se rovněž zavázali, že celkový objem jejich vojenské pomoci Ukrajině bude i v následujících letech dosahovat nejméně 40 miliard eur ročně.

V rámci summitu proběhlo zasedání Rady NATO-Ukrajina (NUC) na nejvyšší úrovni, tedy i za účasti ukrajinského prezidenta Zelenského. V rámci NUC sedí Ukrajina se spojenci za jedním stolem jako rovnoprávný účastník jednání.

Za třetí, NATO rozšiřuje spolupráci s partnerskými zeměmi mimo Evropu, zejména s významnými demokratickými zeměmi pacifické oblasti. Jednoho ze zasedání v rámci summitu se proto účastnili i představitelé Japonska, Jižní Koreje, Austrálie a Nového Zélandu.

Čína je dnes nejvýznamnějším podporovatelem Ruska a dodávky čínského materiálu umožňují Rusku nadále vést válku na Ukrajině. Spolupráce mezi Ruskem, Čínou a Iránem má globální dopady a směřuje nejen proti bezpečnostním zájmům NATO, ale řady dalších demokratických států na celém světě.

Ministryně Černochová se v rámci summitu zúčastnila i řady bilaterálních jednání. S náměstkyní ministra zahraničí USA Bonnie Jenkins diskutovala aktuální stav české “muniční iniciativy” a prohloubení spolupráce českého a amerického obranného průmyslu.

S litevským ministrem obrany Laurynasem Kasčiunasem řešila především možnosti uplatnění českých firem při modernizaci litevských ozbrojených sil a činnost mezinárodní “odminovací koalice” na podporu Ukrajiny, kterou Litva vede a ČR je jejím účastníkem.

S černohorským ministrem obrany Draganem Krapovićem probrala bezpečnostní situaci v regionu západního Balkánu, působení českých vojáků v mezinárodních vojenských misích v Bosně a Kosovu a účast českých firem na modernizaci černohorské armády.

Ministryně Černochová rovněž připojila svůj podpis k memorandu o porozumění, jímž se pod vedením Lotyšska zřizuje mezinárodní “dronová koalice” na podporu Ukrajiny. Dalšími účastníky jsou například Polsko, Dánsko, Kanada, Velká Británie, Nizozemsko, Německo a Austrálie. Cílem koalice je pomoci Ukrajině v nákupu, vývoji, výrobě a testování různých typů dronů, které jsou na ukrajinském bojišti klíčové.

Na večeři ministrů obrany pak ministryně Černochová neformálně pohovořila se svým americkým kolegou Lloydem Austinem a německým kolegou Borisem Pistoriem. Společně s prezidentem republiky se rovněž zúčastnila bilaterálních jednání s ukrajinským prezidentem Zelenským a korejským prezidentem Jun Sok-jolem.

Před summitem se uskutečnila doprovodná akce zaměřená na válečné veterány. Proběhlo setkání nově založené mezinárodní platformy pro spolupráci v péči o veterány (Veteran Coalition International). Za MO ČR se této akce zúčastnil ředitel odboru pro válečné veterány a válečné hroby plk. Robert Speychal a za delegaci Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR poslanec Pavel Růžička.

Proběhlo rovněž Průmyslové fórum NATO, kterého se účastnili zástupci spojeneckých ministerstev obrany a společností obranného průmyslu. Cílem setkání bylo hledání způsobů, jak navyšovat výrobní kapacity západního obranného průmyslu v situaci, kdy Rusko přešlo na částečnou válečnou výrobu a masivně zbrojí.

„Celkově hodnotím washingtonský summit jako velmi úspěšný. Posilujeme alianční kolektivní obranu a dál pomáháme Ukrajině. Česká republika byla navíc na summitu velmi viditelná. Členství v NATO je základem naší bezpečnosti a jsem proto ráda, že jsme respektovaným spojencem,“ dodává Černochová.