Konec kliků a lehů sedů. Armáda snižuje požadavky a mění pravidla

Uchazeči o službu v armádě budou od ledna 2025 procházet zcela jiným testováním fyzické zdatnosti, než tomu bylo doposud. Cílem změny je sjednotit přijímací fyzické testy pro všechny rekruty, a to bez ohledu na to, jaká je jejich zdravotní klasifikace, zda jde o muže či ženy nebo u jakého útvaru a na jaké pozici budou následně sloužit. Odborníci změnu vítají.

Končí kliky, lehy-sedy, skok daleký z místa i šlapání na rotopedu. Novými testovacími cviky budou od Nového roku odhod medicinbalu v sedě a dřep se zátěží. Přesný popis jednotlivých cviků, minimální požadované výkony a další podrobnosti najdete tady.

„Smyslem nových testů je ověřit u každého uchazeče základní úroveň fyzické zdatnosti, která je nezbytná pro vstup do armády. Bez ohledu na to, jestli pak bude sloužit jako výsadkář v Chrudimi nebo třeba jako kuchařka u logistiků,“ vysvětlil vedoucí oddělení tělesné výchovy Sekce rozvoje sil Ministerstva obrany Jiří Malík.

Nutnost změny ukázal výzkum

Novinka nepřichází z čistého nebe a bez přípravy. Předcházely jí odborné studie a výzkum. Například v projektu nazvaném zkráceně TĚLO, na němž se podílela Univerzita obrany v Brně s Vědeckým a servisním pracovištěm tělesné výchovy a sportu Ministerstva obrany v Praze, prošly v uplynulých čtyřech letech testováním tisíce středoškoláků z různých škol napříč typy a zaměřením po celé republice.

„Jednoznačně se potvrdilo, že testování fyzické zdatnosti na vstupu do armády je zapotřebí aktualizovat,“ uvedl s odkazem na výsledky projektu prorektor Univerzity obrany v Brně docent Marek Sedlačík. „Současný stav populace adolescentů je v oblasti tělesné zdatnosti na zcela jiné úrovni než před deseti a více lety,“ dodal.

Fyzička vojáků je dál prioritou

Změna systému testování je navržena tak, aby neovlivnila fyzičku profesionálních vojáků. „Je třeba si uvědomit, že pro naprostou většinu rekrutů budou výkony požadované v přijímacím procesu jen zlomkem toho, co budou později muset plnit už ve službě u svých útvarů. Jako vojáky z povolání je čeká každý rok přezkoušení z tělesné zdatnosti i takzvané profesní přezkoušení. A to zůstává stejné jako doposud. Rekruti by si to měli uvědomit a pracovat na sobě, aby byli co nejzdatnější, nikoliv aby splnili jen základní normy při náboru,“ doplnil Malík ze Sekce rozvoje sil MO.

Jak vypadá výroční přezkoušení vojáků z povolání se můžete podívat zde. Od letošního roku přitom mají jeho výsledky ještě větší vliv na celkové služební hodnocení každého armádního profesionála, než tomu bylo dříve. Zatímco do loňska hrálo roli jen to, zda dotyčný splnil alespoň minimální požadované fyzické normy, od letoška nový bodovací systémem motivuje k co nejlepším výkonům. Služební hodnocení má vliv jak na vojákův příjem, tak na možný karierní či hodnostní postup nebo i na to, zda s ním armáda po vypršení stávajícího závazku uzavře novou smlouvu.

Nové vstupní testování rekrutů vidí jako přínosné také docent Michal Vágner z katedry vojenské tělovýchovy Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy, který je zároveň kondičním trenérem vrcholové tenistky a wimbledonské vítězky Markéty Vondroušové. „Studie prokazují, že fyzická zdatnost populace klesá a armáda sama o sobě na tom nic nezmění. Pokud je třeba nabírat nové vojáky, nezbývá než přijmout, že i jejich fyzická zdatnost může být při vstupu do služby v průměru o něco nižší, než tomu bylo dřív. Důležité je, aby měli potenciál se pak v armádě fyzicky zlepšovat a dosáhnout takové zdatnosti, která se od vojáků očekává,“ vysvětlil s tím, že nové vstupní testy mají právě takový potenciál uchazečů ověřit.

Důraz na bezchybné provedení

Jak Malík, tak Vágner shodně varovali před tím, aby ti, kdo budou po Novém roce pozměněnými testy procházet, cviky podceňovali. „Například odhod medicinbalu v sedě se zády opřenými o zeď je sice na první pohled jednoduchý cvik, ale současně je to skvělý funkční test, který používají při tréninku atleti, desetibojaři i jiní sportovci. Je třeba při něm správně koordinovat pohyb, zapojit svaly trupu, zad, svaly horních končetin a další,“ upozornil Malík. Neméně komplexní je i dřep se zátěží 5 kilogramů, což je zhruba hmotnost útočné pušky se zásobníkem.

Tělocvikáři budou při testech striktně dbát na to, aby cviky byly provedeny technicky správně, bez častých chyb – ty nejobvyklejší najdete zde. „Je k ničemu, když je člověk schopen dělat dřepy se zátěží 150 kilogramů, pokud ten cvik provádí technicky špatně. Na 99 % mu brzy odejdou kolena,“ vysvětlil důraz na bezchybné provedení Vágner, podle něhož je například konkrétně dřep „královský cvik“.

Tělocvikáři pomohou

Pokud by kdokoliv z uchazečů, kteří projdou do armády již přes nové fyzické testy, měl následně ve službě problém se zlepšováním kondice na požadovanou úroveň, bude úkolem armádních tělocvikářů, aby mu s tréninkem pomohli. Ti jsou u každého útvaru, mají odborné vzdělání, zkušenosti a k dispozici všechny potřebné tréninkové pomůcky a prostředky. Jedním z benefitů, který platí pro všechny vojenské profesionály, je pak možnost věnovat se tělesné přípravě v rámci služební doby. Více se dozvíte zde.

• doc. PhDr. Michal Vágner, Ph.D. z FTVS UK, kondiční trenér wimbledonské vítězky Markéty Vondroušové

„Studie prokazují, že fyzická zdatnost populace klesá. Nezbývá než přijmout, že i fyzička uchazečů o službu v armádě může být o něco nižší, než tomu bylo dřív. Důležité je, aby měli potenciál se pak v armádě zlepšovat a dosáhnout takové zdatnosti, která se od vojáků očekává.“

• doc. RNDr. Marek Sedlačík, Ph.D. z Univerzity obrany

„Současný stav populace adolescentů je v oblasti tělesné zdatnosti na zcela jiné úrovni než před deseti a více lety.“