Projev náčelníka Generálního štábu na Velitelském shromáždění NGŠ AČR

V Praze se konalo Velitelské shromáždění náčelníka Generálního štábu Armády České republiky. Cílem tohoto pravidelného setkání velení Armády ČR je vyhodnotit priority rozvoje české armády a hlavní úkoly za loňský rok. Celý projev generálporučíka Karla Řehky najdete níže.

Vážená paní ministryně, vážení velitelé, kolegové, vojáci!

Jsem hrdý na to, co jsme v uplynulém roce dokázali. Udělali jsme mnoho konkrétních akcí, které posílily naši obranu. Když to řeknu lidově: neřešíme podružnosti – děláme na velkých věcech. Posilujeme obranu naší vlasti v rámci kolektivního odstrašení a obrany Severoatlantické aliance. Chystáme se na boj. A chystáme se na něj, abychom se mu vyhnuli. To je přesně to, co děláme!

Díky vám všem za neúnavnou práci a za odvahu pustit se do náročných úkolů, protože dnešní doba si žádá odvahu a žádá si ji od každého z nás. Úspěch vždycky stojí na disciplíně, odhodlání a týmové práci. Tak to v armádě bylo vždycky a vždycky bude.

Nemůžeme nevidět, co se za uplynulé týdny ve světě stalo. Dneska se nechci primárně zabývat geopolitikou, k tomu naše VS není. Když to shrnu, situace se nelepší.

Válka na Ukrajině stále pokračuje, na Blízkém východě pořád panuje napětí, v dalších částech světa panuje napětí, ať už se jedná o africký Sahel, nebo indo-pacifický region, a hrozba mezinárodního terorismu nepolevila.

Nic z toho nemění naše plány, právě naopak! To, co stojí před námi je mnohem větší a urgentnější než úkoly, které jsme dosud plnili. Jediná adekvátní odpověď na tyto výzvy je být silnější, a o to se snažíme.

Mým hlavním (a troufám si říct že jediným podstatným) úkolem je zajistit bojeschopnost naší armády. Intenzivně cvičíme, ověřujeme naše operační plány a posilujeme schopnosti a kapacity. Uskutečnili jsme řadu cvičení v předešlém roce, která potvrzují, že jsme připraveni čelit různým hrozbám. Aktualizujeme naše obranné plány. Tento proces probíhá paralelně i na úrovni NATO a je základem naší společné obrany a odstrašení.

Teď se krátce zastavím u svých priorit.

Mým hlavním a jediným cílem je zajistit bojeschopnost naší armády. Tomu podřizujeme všechno.

K tomuto cíli směřují tyto moje prioritní oblasti úsilí:

Vojenská revize obrany probíhá naplno – aktualizujeme obranné plány. Máme vojenský plán obrany, který jsme tady v současné podobě a detailu neměli přes dvacet let. A navíc je poprvé plně provázán s aliančním plánem kolektivní obrany.

Ukončili jsme plánování na strategické a operační úrovni. Letos ho dále rozpracujeme na taktické úrovni, procvičíme a provážeme s ostatními ať už to jsou – policie, hasiči, státní správa, samospráva a všemi relevantními aktéři. Je fakt velký úspěch, že jsme to konečně rozpohybovali. Naše úsilí skutečně odráží často deklarovaný „celospolečenský přístup“.

Pracovali jsme na nové koncepci mobilizace a operační přípravy státního území.

Nová koncepce velení a řízení nám vytváří podmínky, aby operační stupeň byl schopen plánovat a řídit operace napříč všemi operačními doménami.

Stojí před námi ještě spousta práce, ale dosáhli jsme velkých pokroků a postupně posouváme se dál.

Vloni dokončená „Vize válčení budoucnosti“ nám dává nahlédnout do předpokládaného způsobu vedení bojových operací po roce 2040 a dopadů na AČR. To nás usměrňuje při nutném rozvoji současných schopností. Znovu opakuji: důležitější, než samotný dokument je proces a uvažování, kterým jsme si prošli při jeho tvorbě a to, že o budoucím válčení přemýšlíme.

Modernizace běží na všech úrovních. Na naší základně v Náměšti už máme pohromadě a v provozu všech osm víceúčelových venomů a čtyři bojové vipery. Od Američanů dostaneme za pomoc Ukrajině ještě dalších osm kusů darem. Co to vlastně znamená? Pokračujeme ve zbavování se ruské techniky a zvyšujeme interoperabilitu se spojenci. Naši vrtulníkáři mají první čistě západní výzbroj. A taky to znamená, že máme vyšší palebnou podporu pozemních sil, nové pokročilé sensory, nové sofistikované zbraňové systémy, laserem naváděné rakety vzduch-země, radiovou a satelitní utajenou komunikaci, schopnost nočního vidění, systémy vlastní ochrany proti radarovému, laserovému a infra zaměření, přehledový přilbový zaměřovač a vyšší výdrž ve vzduchu.

Prostě, zase jsme o něco silnější. A to je jen jedna oblast.

No a měníme taky staré ruské tanky za západní Leopardy, které už jsou v provozu a v loňském roce cvičily ostré střelby. Postupně zavádíme mobilní 3D radiolokátory MADR, spoustu nové logistické techniky, pokročili jsme v digitalizaci velení a řízení. To všechno jsou dobré zprávy.

Další posílení už brzy očekáváme, jako například děla Caesar nebo bojová vozidla CV90, systém protivzdušné obrany Spyder a další. Rozjíždíme projekty, které promění naši techniku i procesy. Digitalizace velení, modernizace zbraňových systémů, přechod na západní technologii – to vše je urgentní a nezbytné. Máme na to už jen několik let.

Dalším bodem v mých prioritách jsou vojáci a personální otázky. A o tom jsem mluvil dost často. Asi jste už od nás mockrát slyšeli, že lidi jsou na prvním místě, ale bohužel to vždycky není pravda. Loňský rok jsme se tomu opravdu hodně věnovali a některé věci se povedlo změnit. Novelizuje se služební zákon ve prospěch vojáků, digitalizujeme nábor a přijetí, snažíme se zmírnit byrokratickou zátěž, změnili jsme zdravotní požadavky, aby byly smysluplnější, pracujeme na tom, aby se zlepšily možnosti ubytování v posádkách a děláme kroky třeba i k tomu, aby bylo snazší sladit nároky služby s rodinným životem. Je to dost? Není, ale snažíme se a děláme pokroky v mezích možného.

Některé věci jdou k zešílení pomalu, například batohy jsme se pokoušeli nakoupit neuvěřitelných šest let. Podobný příběh máme s balistickými vestami. Obojí už snad máme za sebou, je ale neskutečně frustrující, když zjistíte, že pořídit vojákům batoh je stejně zdlouhavé, jako akvizice letadla. Nevzdáme to a budeme do toho šlapat dál. Především se ale učíme a děláme opatření k tomu, aby nás dodavatelé do podobných situací v budoucnu dostávali co nejméně.

Já sám jsem vydal pokyny k tomu, že poslední, co kdy budeme krátit, je osobní materiál jednotlivce. Udělám vše proto, aby v budoucnu každý voják AČR měl dostatečně kvalitní osobní výstroj a výzbroj, a to v požadovaném množství. Dobře si uvědomuji, že bojeschopná a připravená armáda začíná motivovaným jednotlivcem.

Povedlo se nám dobrovolné vojenské cvičení pro studenty středních škol. Přišlo jich hodně, měli zájem, poznali, jak armáda funguje. Líbilo se mi, že mladá generace zažila, co to znamená obléknout uniformu a vydržet nepohodlí. Snažíme se tím přitáhnout pozornost společnosti a zlepšit i nábory do armády. Zlepšujeme tím ale i vzájemné porozumění mezi armádou a společností a zároveň se učíme chápat dnešní mladou generaci. V neposlední řadě tím ale také generujeme zálohy a přispíváme k odolnosti naší společnosti. Byl to pilotní běh a letos v tom budeme pokračovat a zase budeme o něco lepší.

Aktuálně máme v armádě necelých 24 000 (23 600) vojáků v mé podřízenosti. Naše koncepce do roku 2030 ovšem cílí na 30 000, a navzdory tomu jsme v loňském roce přijali do armády tak málo vojáků, že celkový nárust je jen 176 vojáků AČR. Navíc nové CT 2025 podporující nové obranné plány, o kterých jsem tady mluvil v listopadu, ukazují potřebu přes 37 000 (37 500). Pro naplnění potřeb kolektivního odstrašení a obrany bychom během dekády museli navýšit armádu o nějakých 14 000, tedy zhruba o 60 % našeho současného stavu.

Je zjevné, že tímto tempem, jak to běželo dosud, to nedáme. Když nějaký systém nefunguje, je potřeba ho změnit. A je na nás, abychom to zlepšili. Zároveň ale budeme pracovat na analýze dosažitelnosti a udržitelnosti personálu při současném modelu OS s cílem zpracovat objektivní a nezkreslené vojenské doporučení pro politické vedení země, jak tento problém v budoucnu řešit.

Jsem ale optimista: tenhle národ má pořád dost lidí odhodlaných bránit svou zemi. A věřím, že když je potřeba, dokážeme najít takové hrdiny. Vidíme to i na výzkumech. Držíme si podporu veřejnosti na úrovni 70 procent, a toho si v době války na Ukrajině fakt neskutečně vážím. Protože k čemu by byla armáda, kdyby jí lidé nevěřili. Vidíme to i na sociálních sítích armády, kde máme dosahy řádově v milionech. Je to díky vám!

Poslední z mých prioritních oblastí je kultivace strategické diskuse. Uvědomuji si, že zásadní rozhodnutí náleží politickým představitelům. Zároveň považuji za nezbytné vést seriózní veřejné diskuse o obraně a bezpečnosti, kde to jen jde.

Na mých prioritách, jak jsem si je na začátku vymezil, se nic nemění, pokračujeme naplno vpřed. Opakuji, že potřeba šlápnout do pedálů je naléhavá a nezbývá nám moc času. Celá Aliance, a my jsme její součástí, si musí vybudovat důvěryhodnou schopnost odstrašení  a obrany, aby byla připravená na budoucí hrozby.

Vojáci!

Podstatou všeho, co děláme, je příprava na obranu země. Tomu jsme podřídili všechno.

V uplynulém roce jsme absolvovali celou řadu velkých a významných cvičení. Nemám v úmyslu tady vyjmenovávat jedno za druhým. Chci ale zdůraznit, že sledujeme strategické cíle, připravujeme se na obranu a na to, aby všechny prvky byly sladěné.

Zkoušíme různé typy scénářů. Experimentujeme. Učíme se být mobilní, decentralizovaní, snížit stopy v terénu. Pracujeme v elektromagnetickém spektru. Nasazujeme naše nejmodernější prostředky jako je STARKOM k rušení signálu a pasivní sledovací systém DPET. Trénujeme reálnou zátěž hostitelské země, bojovou činnost během elektronického boje, letecké návodčí při společném výcviku s ostrými střelbami, zavádíme do armády drony, ale i obranu proti nim, jak je najít, identifikovat, a potom eliminovat. Experimentujeme se vším, co současné technologie nabízejí, například rádiové a radarové systémy, optoelektronická zařízení, pokročilé kamerové systémy i akustické senzory, vyčkávací munici a zdokonalujeme se v elektronickém boji.

V loňském roce u nás poprvé v novodobé historii cvičilo velitelství sboru. Jednotky AČR procvičily hostitelskou podporu s prvním německo-nizozemským sborem při plnění kolektivní obrany. Podporu hostitelské země jsme taky prověřili při průjezdu a cvičení amerických pozemních sil, kde jsme vyzkoušeli schopnost integrace velitelských struktur a kapacity klíčové infrastruktury. Velení 4. brigádního úkolového uskupení procvičilo spolupráci s vyšším stupněm velení, a to s druhou rumunskou pěší divizí a americkou 82. výsadkovou divizí.

7. brigáda pravidelně cvičí s MND-NE.

Jak je vidět, děláme toho hodně. Když se mě někdo ptá, čím se vlastně zabýváme, odpovídám: přesně tímhle. Připravujeme se a cvičíme. Připravujeme se na boj, protože to je důvod naší existence, to je to, v čem je armáda nezastupitelná, to je to, proč existujeme.

A připravujeme se na válku především proto, abychom se jí v budoucnu vyhnuli.

Co ještě zaslouží zmínit z obrovského množství věcí, kterým se věnujeme? Explicitně chci poděkovat, jak se nám povedl Vojenský výbor NATO. Vrcholný vojenský orgán Aliance a 32 šéfů aliančních armád a jejich delegací na jednom místě. Konal se poprvé v historii u nás v Česku a navíc během 25. výročí od vstupu do Aliance. Přípravný tým mluvil o našich lidech v superlativech. Skvělá organizace a vynikající propagace naší země. Do teď mi řada mých protějšků v alianci děkuje za to, jak jsme to zvládli.

Z mezinárodního pohledu jsou pro nás stále důležité zahraniční operace. V loňském roce jsme vyslali přes 1 800 profesionálních vojáků a čtyřicet vojáků v aktivní záloze. Nejvýznamnější je východní křídlo Aliance a je to dané současnou bezpečnostní situací. V Lotyšsku, Litvě a na Slovensku se vystřídali vojáci 7. a 4. brigády, 31. praporu chemické a biologické ochrany a 13. dělostřeleckého pluku a samozřejmě jednotlivců z ostatních jednotek. Přesně tyto aktivity přispívají k odstrašení a obraně NATO, ale také ke zvyšování naší bojeschopnosti. Není lepší přípravy než reálná operace.

Pokračovali jsme ve výcviku ukrajinských vojáků na našem území a prostřednictvím mobilních týmů i v Polsku. Dohromady jsme jich vycvičili přes tři a půl tisíce. Nepolevíme a budeme pokračovat. A zase: je to oboustranně užitečný proces, protože i my získáváme od Ukrajinců znalosti z reálného bojového nasazení, což souvisí s naší bojeschopností. Jen máloco je dnes pro naši vlastní obranu a bezpečnost tak důležité, jako podpora Ukrajiny. Jsem hrdý na to, že i my vojáci AČR v tom hrajeme důležitou roli.

V minulém roce jsme byli vidět také během povodní. Nasadili jsme téměř pět a půl tisíce vojáků, šest vrtulníků a postavili 30 mostů. Není to sice primární úkol armády, ale zároveň je to chvíle, kdy můžeme pomoct a splatit důvěru veřejnosti.

Mimochodem, právě při povodních se ukázalo také to, jak fajn je mít spojence a skutečné přátele. Například americký dron Reaper, který se zrovna v Česku účastnil velkého mezinárodního cvičení Ample Strike, pomáhal našim záchranářům se situačním povědomím a snímkováním. A naopak, naši vrtulníkáři z jednotky SOATU, kteří cvičili s polskými speciálními silami, pomáhali zachraňovat životy tam. Polská strana si toho velmi váží a naposledy minulý týden mi za to naposledy minulý týden poděkovali.

Při povodních se ukázalo, že nejsme jenom dělníci s lopatami, ale umíme nabídnout i naše specialisty, například ženisty, meteorology, kartografy, mediky, veterináře nebo psychology.

A taky moderní techniku nebo technologie, například nový vrtulník venom.

Vojáci!

Když se tak ohlédnu, tak jsme toho vloni neudělali málo. Modernizace naší armády je masivní. Jasně, hodně věcí se mohlo udělat líp nebo dřív. Jsme jenom lidi a děláme taky chyby. Vždycky je ale dobře jít dopředu a my dopředu jdeme.

Chceme to dělat dál. A budeme to dělat dál.

Směřujeme ke konkrétním cílům.

Posilujeme obranu naší země. Naše úspěchy v uplynulém roce ukazují, že se neustále zlepšujeme, a je naprosto nezbytné v tom pokračovat.

Děkuji vám všem, a hlavně vašim podřízeným, za práci, přístup a nasazení. Společně posouváme hranice našich možností a připravujeme se na budoucnost. Naším společným cílem je silnější armáda. Silnější a bezpečnější České republika.

Děkuji za pozornost!